Tréninky s Kačkou mě vždy hodně naučí. Má bezvadný přístup ke koním a k trénování. Moje "aha momenty", které zažívám díky Kačce a Merlonovi už ani nejdou spočítat. Při tréninku se dozvídám i proč dané věci vlastně mám dělat a učím se víc soustředit na sebe a na koně.
Děkuji, že s váma dvěma můžu trénovat. :)

Katko, díky! Dnes jsem zkoušela vše, co jsi mi na lekci říkala (tedy, co jsem si zapamatovala :o) Bylo to úžasný! Kůň překrásně reagoval! Jakmile jsem něco udělala špatně, tak on hned nevěděl, co dělat! Jakmile se mi to povedlo, krásně věděl, co po něm chci a ochotně do toho šel. Úplně volný otěže. Krok, klus, cval ... pak byl i super uvolněný venku v terénu. Děkujiiiii a moc se těším na další jízdárny s tebou! Funguje to a nesmírně mě to těší! Ivča

U koní se pohybuji od dětství v součtu už přes 10 let, až donedávna jako klasický „lesojezdec“ nepolíbený prací na jízdárně. Nemám svého koně a působím jako“B-rider“. Můj počáteční jezdecký výcvik probíhal víceméně stylem „sedni na koně a poraď si“, nejsofistikovanější rada pak zněla „špičku ke koni, paty dolu, koleno přitisknout“. Když jsem se po delší jezdecké pauze vrátila do sedla, chtěla jsem se posunout dál a naučit se slušně jezdit, ne pouze se vozit. Pročítala jsem knížky a články na Equichannelu, začala jsem docházet do sportovního jezdeckého klubu a trénovat pod „odborným dohledem“. Uvozovky jsem užila zcela záměrně, protože způsob, kterým se zde trénovalo, je možná běžný, rozhodně však ne správný. Vyvázaní koně, ježdění „na sílu“, v rukou sto kilo, co krok, to pobídka, řev trenérky na koně i jezdce... Po několika lekcích mi bylo jasné, že tudy moje cesta nepovede a než jezdit takto, to zas radši budu jen courat spokojeně po lesích. Pak jsem ale v diskuzi na netu natrefila na doporučení na Katku Bukovskou. Její přístup popsaný na těchto stránkách mi byl sympatický, takže jsem ji zkusila oslovit. Bez nadsázky to bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí, které můj jezdecký život obrátilo jiným a věřím, že správným směrem. Konečně tu byl někdo, kdo mi nejen říkal, co mám dělat, ale také proč a jak by měl koník reagovat. Při trénování používá přirovnání a pracuje s různými představami, které pomáhají jezdci správně se usadit a používat pomůcky. Jeden příklad za všechny - onu oblíbenou mantru o prošlápnuté patě jsem neslyšela ani jednou, zato slýchám „představ si, že máš nohy dlouhé až na zem“ apod. Díky tomu se člověk přestane snažit křečovitě tlačit paty dolů, ale ony tam na základě představy samy spadnou. Křiku nebo snad dokonce urážek se od ní nedočkáte, zato Katka umí v pravou chvíli pochválit i namotivovat, což ovšem neznamená, že by mi na hodinách nedávala řádně do těla :) Vychází z klasické drezury a učí to, co si osobně představím, když se řekne „jezdit s lehkostí“ a jezdit „odzadu dopředu“. Postupně jsem začala zjišťovat, co vše dělám špatně já, ale také, co vše je špatně v moderní sportovní drezuře a obecně v jezdeckém výcviku u nás. Katka se sama neustále dál jezdecky vzdělává a učí se od nejlepších, díky tomu nasměrovala i mne na skvělé zdroje informací i podobně smýšlející lidi. Samozřejmostí je pak spolehlivost a dobrá komunikace. No a navíc je Kačka moc fajn holka :) Takže Kačko, moc děkuju za vše, díky tobě pro mne ježdění dostalo úplně nový rozměr a celý ten chvalozpěv myslím upřímně a zcela vážně :)

Moc dekuji Kacce Bukovske za perfektni prijezdeni me 4 lete a cerstve obsedle kobylky! Za 4 mesice u ni kobylka udelala neuveritelne velky pokrok, sice je pred ni jeste velice dlouha cesra, ale diky prijezdeni od Kacky ma kvalitni zaklad na ktery muzeme navazat. Moc dekuji a vsem velice doporucuji, penize, ktere do vycviku date se vam vrati 100x v podobe pohodoveho a jemne jezditelneho konika!

U Katky jsem jezdila na výuku asi 6 měsíců a v době kdy jsem chtěla začít s intenzivnějším ježděním, Katka byla rozhodnutá, že pořídí pro výuku ještě jednoho koníka. Nabídla mi, že bych mohla mít nového kamaráda v pronájmu. Od té doby jsme společně vybíraly, který by mi vyhovoval k ježdění. Měla jsem přání, aby byl menšího vzrůstu, klidný, neplašivý a spolehlivý. Nakonec jsme našly Sany, která všem mým požadavkům odpovídala. Katka mě naučila, jaké to vlastně je, když člověk má svého koně. Jak se o něj starat, jak pracovat s koněm ze země, učit koně poslušnosti, aby ze mě kůň neměl "dobrý den". Dnes jsem za to moc ráda, že jsem do toho šla. Katka mi ve svém volném čase věnovala maximální pozornosti, abychom s koně pracovaly správně a do budoucna jsem neudělala chybu, která by nás mohla obě mrzet. Ze začátku jsem měla obavy, aby jsem vše zvládla, když budu ve stáji sama, ale po několika měsících, jsem byla schopná dělat vše samostatně.
Na Sany jezdí i můj pětiletý syn a jsme z ní nadšeni. Nikdy jsem si nemyslela, že bych mohla mít "svého koně". Jsem za to moc ráda a těším se z každého dne, kdy můžu se Sany a Katkou strávit.

Katko, moc Ti děkuji!

S Kateřinou spolupracujeme již přes 2roky, po dlouhém shánění trenéra, který by se nás ujal po Petře Beránkové, když jsme se přestěhovaly, nám kdosi doporučil právě Katřinu. Začínaly jsme obsedat a zároveň jsem se vracela do sedla po mateřské :) Chtěla jsem trenéra, který je citlivý, klidný, má mnoho trpělivosti jak s koníky, tak i s lidmi a přizpůspobí se našim možnostem a požadavkům.
Lepší popis než ZÁZRAKY a KOUZLA pro práci, kterou odvedla a odvádí se těžko hledá.
Oceňuji u Kateřiny nejen naprosto profesionální přístup, ale především individuální treninkový program, který vytvoří poté, co dokonale odhadne schopnosti a nedostatky, jak jezdce, tak koně. Její metody jsou naprosto srozumitelné a snadno pochopitelné. Po každé lekci máme opravdu dobrý pocit z pokroku a zlepšení.

Kateřinu doporučuji nejen na klasický drezurní a skokový trenink, ale take pro práci s mladými nebo problémovými koňmi, na obsedání i pro pro práci ze země.

Velice děkujeme a doufáme, že naše spolupráce potrvá i nadále. :)

"Život je o detailech".... řekla mi Katka po pár tréninkách, s kterými jsme začli
letos na začátku května. Ano je....
Moc hezký pokrok u kobyly i u mne. Katka mě naučila lonžovat. Kobyla se naučila neprchat a chodit více od zádě a přes záda. Pod jezdcem v kroku, v klusu a díky Terce (druhé a zkušenější jezdkyni) i ve cvalu na jízdárně. Poprvé také v tréninku skákala ve volnosti.
Bylo nám doporučeno pracovat často. Terka chodila terén, já většinou na jízdárně u nás nebo procházky na ruce.
Během dvou měsíců se kobyle velmi zlepšila stabilita, důkazem je, že přestala vyškubávat zadní nohy při korekturách, s čímž měla problém odmala, protože se neunesla.
Když se ohlédnu zpět, mám nyní úplně jiného koně, než na začátku letošní sezóny.
Změnila jsem se i já, mimo jiné jsem chodila na lonžování na padu nebo v sedle
bez třmenů. Tyto lekce mi zlepšily sed, stabilitu. Katka mě s oblibou "škádlila" přechody z kroku do klusu a obráceně bez upozornění. :D

Osobnost Katky je veselá, má hodně energie a chuti do práce a je to nakažlivé. Trvá tom, co považuje za správné, ale nejde za hranice možností koně a jezdce. "

Vzpomínám na své dětství...pražská jízdárna, okopaní provozní koníci s vyplechovanou hubou, ustájení na štontech, výcviková lekce pod vedením "trenérů", kteří neustále křičí: "Drž se kolenama! Pobízej! neflákej se!"
I přes to, že s námi dětmi v oddíle zacházeli jako s pracovní silou, která se občas také chce svézt, láska ke koním mi zůstala. A začal se rodit sen. Jednou budu mít svého vlastního koníčka a budu s ním dělat radost dětem a všem, kteří o to budou stát.
V totalitní době bylo soukromých majitelů koní jako šafránu. Vidina vlastního koně byla v nedohlednu. Plynul čas a sen sílí, dostává přesnější rysy, nastává čas hledat koňského parťáka pro život. Rok hledání a najednou je tu On. Srdcovka, láska na první pohled, pocit, dotek. Ryzáček Vítr, zatím neobsedlý koníček z pastvin. Zvědavý, vstřícný.
Děkuji osudu, že nás 2 a Kačku svedl dohromady. Kačence se dostáváme do tréninku, mladý koník a majitelka odchovaná jezdeckým oddílem. Ne vždy vše šlo tak, jak si všechny strany představovaly, někdy to vypadalo, že to nebude ten pravý koník pro mé představy. Byly i chvíle, kdy jsem ronila slzy a říkala si, že to asi nepůjde. ALE naprosto profesionální přístup mění myšlení, přístup, pohled na práci s koňmi. Z Větra se během roku stává jezdecký kůň, postupně si zvyká na nové situace.
Kačko, jsem vděčná, že jsem tě potkala, moc oceňuji tvůj přístup, optimismus, profesionalitu a víru v koně i jejich "lidi". Vážím si toho, že dokážeš říct pravdu, která někdy nepodobá tomu, co chce člověk slyšet. Ale o to víc nutí k zamyšlení. Vítr je díky tobě koníček do nepohody, zvládá na jedničku s hvězdičkou dětské dny, přepravu, výlety. Věří lidem a snaží se jim vyhovět. A Tobě vzkazuje:
"Milá spravedlivá teto, díky, žes to se mnou vydržela, i když někdy jsem byl do větru. Za to teď už vím, že ani vrtulník nestojí za to, abych se přestal v klidu pást. Kamiony, autobusy, vlaky, to jsou kámoši, u kterých dostanu i mňamku. A to všechno díky tvé výchově, že Bubáci jsou jen výtvorem bohaté koňské fantazie a u paničky nekoušou.
Přijeď se na mě podívat, už nejsem tlustej a zase jsem vyrost´.
A MÁM TĚ RÁD!
Viki

S Kačkou trénuji téměř rok a jsem naprosto spokojená. Vždy mi vše vysvětlí, je trpělivá a má velké znalosti a zkušenosti.Při tréninku mi neříká jen co mám dělat, ale proč to mám dělat.Vždy ví, jak si poradit s případným problémem. S Nefri jsme udělaly společně velký kus práce, nikdy jsem si nemyslela, že jednou dokážeme to co teď. Jsem ráda, že je moje trenérka a těším se vždy na každý další trénink. Jako trenérku ji vřele doporučuji!!

S Katkou pracujeme už několik let cca 4 roky, Svému staršímu valachovi už jsem dala důchod a min.rok v srpnu jsem si pořídila 3letou kobylu ČT, kobyla nic neuměla, chodila jako jelen, pracujeme na ní 3/4 roku, jednou týdně jízdárna, jinak chodíme ven. Trenink probíhá nenásilně, bez vyvazováků a podle věku a kondice koně, kobyla už se snaží jít na přilnutí sama. Neni z práce otravená a každou hodinu se zlepšuje a posouvá dál. Ted začínáme s kobylou trochu skákat, zatím jen z klusu a s odskokovkou. Byli jsme na prvnich hobby drezurních zavodech Z1, kam nas Katka dobře připravila a zajeli jsme to krásně. Katka mi i moc pomohla s přípravou mojí 2lete kobylky na výstavu - s výchovou a nakladáním. Den na výstave jsme si užili, kobyla se chovala vzorně a naložila se bez problémů, min.rok měla velké problémy se zavíráním ve vozíku, které jsme letos odstranili a mohli tak vyrazit bez nervů a užít si to. V práci s oběma budeme pokračovat a těším se na další tréninky :)